sobota 16. dubna 2011

Zimní Eliška 6 aneb zažij víkend v Hollywoodu

Je to už ňáký ten pátek, co proběhla tradiční akce Zimní Eliška. A světe div se, ale tentokrát jsme na skautské základně ve Fryštáku byli už po šesté! No a jelikož hlavní pisatel blogu letos na akci onemocněl, dostala jsem na povel napsat pár slov já.

Letošní Zimní Eliška byla poprvé v rukou nás roverů. Pro mě víkend v Hollywoodu začal až v sobotu ráno. Ale ostatní členové střediska na Elišku jeli už v pátek v odpoledních hodinách. Účastníků nebylo tolik, s kolika jsme dříve počítali. Nejspíš to bylo dané počasím, které nám zrovna tento víkend moc nepřálo. Cesta proběhla nejspíš v pohodičce. Jelo se vlakem, pak autobusem a nakonec po svých. Po ubytování a naplnění hladových břich se odehrála mini Talk show, kde v hlavních rolích byl Milan a Klíště. Nemůžu říct, jestli to bylo na extra vysoké úrovni. Ale vzhledem k tomu, že tam chyběl hlavní pořadatel, se to klukům nejspíš povedlo;-) Pak se filmem Vzhůru do oblak zahájil víkend v Hollywoodu, tedy téma letošní Zimní Elišky.

Ráno byla rozcvička a na snídani vánočka s oranžovou marmoškou. Po snídani každý tým hledal kartičky, na kterých byly nakreslené pohádky, popřípadě pohádkové postavičky. Kartičky jsem kreslila já s Terez, kde jsem opravdu předvedla svůj malířský talent (pohádky, které šly poznat, kreslila Terez, já kreslila zbytek). Během této hry jsme s Terez konečně dorazily. Chvíli po nás dorazil i kuchař Micro, Tejra a Adéla. Před obědem se hrála hra na louce se jménem Belgie. Tráva byla po dešti pořádně mokrá a pořádně klouzala. To byl následek toho, že nikdo po této hře nezůstal suchý.



Potom se poznávala filmová hudba. Většina byla lehká, nad něčím se lámaly hlavy. Přišla řada na oběd a nastal polední klid, během kterého jsme já s Méďou připravovali azimuťák. Zprvu nastaly menší komplikace s buzolou. No...komplikace. Spíš jsme si museli oživit určování světových stran podle buzoly. Nakonec jsme to zvládli a ani týmy se neztratily. Takže pohoda jahoda. Po večeři byla v plánu pyžamová párty, ale v prvé řadě si každý, kdo chtěl na onu párty, musel zakoupit vstupenku. Vstupenka se získala splněním (ne)náročného úkolu. Někteří museli hejbnout ušima, jiní si olíznout loket. Ani baletní umění si někteří nenechali pro sebe. Vstupenky zakoupeny, takže vzhůru na PÝŽO PÁRTY!


Párty probíhala zkrátka jako každá jiná párty. Ale na té naší jsme byly všichni v pyžamech. Hrály se hry, tančilo se a dokonce se i jedlo! Odehrála se totiž soutěž v pojídaní párků. Soutěžilo se ve dvou kategoriích. Mladší a starší. V mladších zvítězil Mates, který s plnou pusou od hořčice říkal, že ty párky polyká celé. V těch starších zvítězil Milan. V této kategorii se nám objevila i zástupkyně ženského pohlaví - Liška, která byla Milanovi v patách. Potom se pokračovalo v hraní her a tak dále. Jakožto na každé párty by měla být kulturní vložka, tak ani na té naší nechyběla. Přijela nás navštívit tanečně hudební skupina, jejíž název si zrovna nepamatuju, ale vystoupení bylo ve stylu sladkého mámení. Pobaveníčko to bylo každopádně ;-) Jenže už bylo pozdě a párty se blížila ke konci. Šlo se zkrátka do hajan. Letos to byla první noc na Elišce, kterou jsem spala na zemi. Ze spaní v pěti na jedné posteli jsem nejspíš už vyrostla... Madračky z chatek mi postel nahradily, takže žádné stížnosti nemám. Navíc jsme z madraček vytvořili sandwich, kvůli kterému málem někteří přišli o plíce.


Ranní rozcvičku jsem měla v rukou já. Tohle byla pro mě další divná věc, protože až do teď jsem chodila na rozcvičky mezi posledníma. A dnes jsem musela být v té roli akčního ranního ptáčete. Všichni vyběhli na kopec, pak seběhli z kopce a bylo po rozcvičce. Takže vlastně pohodička. Pak každý tým měl za úkol postavit nápis Hollywood z malých dřevěných kostiček. To byla poslední hra na body. Vyhlásilo se pořadí nejlepších filmových štábů a nastal hromadný úklid. Před odchodem jsme si ještě dali gulášovku a teď už jen batohy na záda a vyrážíme domů. Na nádraží jsme přijeli krapet dřív než bylo napsáno v pozvánce, ale to vůbec ničemu nevadilo. Letošní Eliška byla sice opět beze sněhu, ale i tak se zážitků shromáždilo až až. Teď už nám jen zbývá se těšit na příští rok, snad už se sněhem ;-)


A málem bych zapomněla! Během Elišky se stala věc, která by se měla zapsat do dějin. Tabi už nemůže machrovat se svou bujnou hřívou. Jelikož Míša potřebovala do školy vlásenku, Tabi se nabídl, no a už to jelo. Od teď je to Justin ;-)

3 komentáře:

Kajinek řekl(a)...

Pohodička jahodička :D Musíš sem psát častěji!;)

Anet řekl(a)...

Raději ne :D

Méďa řekl(a)...

Já myslím že byste měli psát oba!
Píšete oba suprově;)