Kvůli hře jsem oželel taneční, ale to mi teď vůbec nevadí. Odpoledne jsem udělal ještě poslední důležitý nákup (1 clever makovec, 1 banánová corny, 2 clever mléčné čokolády) a když se setmělo vyrazil jsem směrem jídelna ZŠ TGM, kde byla centrála celé hry. Náš tým s maďarským názvem se šťastně sešel a sedl si ke stolu očekávaje soupeře. Byly tam totiž jenom 3 týmy: my, oni a oni. Ostatní soupeři ze strachu nedorazili.
A pak to po krátké prezentaci začlo. Měli jsme identifikovat gangy, které byly rozmístěné po městě, abychom následně zjistili totožnost Velkého šéfa. Nejdřív nás mapa poslala pod železniční most přes Dřevnici. Na prostředním pilíři se už na nás šklebily xichty gangsterů. Do vody se ale nikomu moc nechtělo. Nakonec se hrdinně přihlásil Klíště a začal se brodit ne zrovna čistou ani teplou dřevnicí. Všechny gangstery vyfotil, parkrát při tom sice šlápl na rozbité sklo, ale první část jsme měli. Běželi jsme na centrálu a sestavili kód gangu a dostali jsme pozici dalšího gangu.
Takže, kde jsme pak všude byli: na jezírkácha na nádraží, kde to proběhlo celkem v poklidu. Potom jsme šli na místo pohyblivého gangu. Každý si myslel, že tam prostě budou chodit skautští kumpáni s xichty na zádech... ale když jsme tam přišli... no prostě Ivo se tam vozil v autě a na každých dveřích byl přilepený jeden xicht. Byl to pro nás celkem šok, poněvadž náš fotoaparát i přes nově koupenou dávku baterek přestal spolupracovat. Rozhodli jsme se k radikálnímu řešení: každý z týmu si vybral jedny dveře a utíkal za autem, co mu nohy stačily, aby si toho co nejvíc zapamatoval... následně popsal slovy obličej a já jsem jeho popis zapsal do deníčku. Pravda, nebylo to nejpřesnější, ale co nám zbývalo. Kapitola sama o sobě je řidič Ivo :D : Běžím si takhle pěkně zároveň s autem a najednou vidím, jak se na mě Ivo potutelně usměje a trošku zrychlí. Zrychlím taky. On zase zrychlí. Zrychlím taky. On zase zrychlí. Chci taky zrychlit, ale už to nejde. No nakonec jsme podobizny gangsterů dali dohromady, i když jsme byli cestou na základnu honěni rychlonohými hochy Svaťou a Bubu.
Tahle taškařice s autem nás ale stála dost času a sil, takže situace začínala býti kritická. Tým byl znaven, a to jsme ještě měli obejít tři stanoviště. Musel jsem hochy notně povzbuzovat, aby se dali do klusu. Vyfotili jsme gang poblíž kruhového objezdu. Jeden člen týmu už nestíhal, poněvadž už nebyl voják. V této zoufalé situaci jsme si na centrále vybrali místo chození na konec Trávníků, vyluštění šifry. Šifra byla sudoku vysoké obtížnosti. Čas ubíhal, čtverečky se neplnily. Rozhodli jsme se že Jirku necháme luštit a poběžíme na trávníky. Doběhli jsme tam, všechny vyfotili a mě byl předám foťák a utíkal jsem na centrálu.
Tam jsme složili totožnost tohoto gangu, ale k určení totožnosti VŠ nám chyběly dva údaje: jaké má vlasy a uši. Měli jsme čtyři pokusy na správný tip a ten poslední kupodivu vyšel! Všichni jsme si oddychli a začali odpočívat. Vtom ale Medvěd začal mluvit něco o tom, že když už teda víme, kdo je VŠ, tak že si ho máme chytit. Hrůza. Po předchozím běhu jsem byl znaven, takže jsem vyběhl jako poslední. Nejaktivněji si počínal Klíště, který byl utíkajícímu VŠ v patách. Na neštěstí mu asi po půl minutě došly síly a skácel se k zemi. VŠ běžel směrem k náměstí. Pronásledovali jsme ho už jen já a Milan. Řekl jsem si, že ho chytím, tak jsem zrychlil, on ale v tu samou chvíli zpomalil a tak jsem ho chytl bez boje. Dostali jsme od něho výhru: poukázku do Laser arény.
Cestou zpět jsme si všilmi, že Klíště není tam, kde si před tím ustlal. Běžel dál hledat VŠ na vlastní pěst. Všichni účastníci a pořadatelé zatím udělali kolečko a každý se vyjadřoval, jak se mu hra líbila. V dálce jsme náhle uviděli tmavou siluetu: byla mlha, takže nebylo poznat, komu patří. Pak se ale z mlhy váhavým krokem vynořil Klíště a za nesmělého potlesku našeho týmu se přibližoval ke kruhu. On snad oběhl náměstí čtyřikrát dokola! :D
Teď jen doufám, že si naši cenu užijeme. Poukázka platí jen do konce roku, takže bychom si mohli najít čas, co říkáte? ;)
