čtvrtek 21. ledna 2010

Pátek na lyžích

V pátek 15.1. kolem šesté hodiny večerní mohli domorodí obyvatelé obce Rusava v podhůří Hostýnských vrchů spatřit minikonvoj tří automobilů ( dva české výroby, jeden francouzské), který do této obce směřoval, protože disponuje a) napadaným sněhem, b) šikmou otevřenou plochou vhodnou pro lyžování, c) lyžařským vlekem. V automobilech byli členové skautského střediska v Otrokovicích, tedy my.

V naší skupině byli jak zkušení lyžaři (např. Milan Kanec Kanoš, Kájínek nebo Tom), středně zkušení lyžaři (Ivo nebo Méďa), tak začátečníci (Mira a zejména Liška). A byli tam určitě i další lidé, jenže si na ně zrovna nemůžu vzpomenout, tak mi kdyžtak vynadejte do komentářů;)

Po zakoupení elektronických karet na dvě hodiny za 180 korun českých jsme poprvé vyjeli jedním z dvou vleků na vrchol kopce. Pro hodně lidí to byl první kontakt se sněhem na lyžích po celém roce, tudíž převažovaly výrazy zděšené a nejisté. Ovšem po několika jízdách již všichni získali jistotu a výrazy se změnily na samozřejmé až mazácké :)

Poslední osoba, která měla problémy, byla Liška. Její oblouky stále nedosahovaly kvalit Šárky Záhrobské, takže se kolem ní vždy sjel hlouček, který jí radil, jak na to. Ten radil zrychlit, ten zase odlehčit horní nohu, jiný zatlačit na spodní nohu... No prostě z toho musela být nadšená (však také utrousila pěknou řádku slov, které patří spíše do repertoiru dlaždičů, ale tato situace ji omlouvá:) Nakonec se ale Liška zlepšila na tolik, že byli ostatní a určitě i ona sama spokojeni.

No a tak jsme si tam jezdili (a sem tam padali) až do osmi. Já jsem sice ztratil kartu, bez které jsem se nemohl dostat na vlek, ale naštěstí ji našel Milan a za to mu ještě jednou děkuji. Pak jsme si sbalili svých pár švestek a odjeli směr Otrokovice (do hospody) a pak už jsme jeli domů.

Líce rudé, tělo bolavé, ale mysl veselá :D

pondělí 11. ledna 2010