Zima jak ji neznáte 2009

Byla sobota, 24. ledna, 9.00. Sníh zase nebyl, proto se tak jmenuje tahle akce – Zima, jak ji neznáte. V Otrokovicích u Moravní lávky se pomalu scházeli členové skautu, ačkoliv měla akce začít právě v devět hodin. Každý měl velkou radost, že došel jeho kamarád, který obvykle na skautské akce nechodí. Když už to vypadalo, že nikdo nepřijde, začaly se do skupin přidělovat potřeby k vaření na ohni. Ovšem nikdo neměl papír na podpal, až na jednu, či dvě skupiny ze sedmi. Nikdo netušil, jak moc ho bude třeba.

Asi po pátém a posledním přepočítání mohl hlavní vedoucí konečně prohlásit: „Jsme komplet, můžeme vyrazit“. A tak jsme vyrazili. Cesta byla suchá, místy mokrá, ale to nikomu nevadilo. Každý debatoval, jak a kde si vytvoří ohniště, kam bude chodit pro dřevo, kam se bude chodit... atd. Jenomže i dřevo bylo mokré, a tak se celé pozdější rozdělávání ohňů opravdu velice zkomplikovalo.
Za nějakých 20 minut se všichni shromáždili v cíli jménem Žlutavský kopec. Když vedoucí nalezli vhodná místa pro sedm ohnišť a dořešili pár malých komplikací, soutěž mohla začít.

„Tak děcka, máte na to tři hodiny“ zase prohlásil hlavní vedoucí. Každá skupina si vybrala místo, kde chtěla vařit, a začala si chystat ohniště. Dalším úkolem bylo rozdělat oheň. A to byl největší problém. Někteří nemohli dokonce rozdělat oheň ani za ty tři hodiny. První plameny se objevily u skautů, ovšem vzápětí zase zhasly, jelikož mokré dřevo jim nechtělo hořet. Až později, samozřejmě u vedoucích, zaplály plameny ohně v plné kráse. Všichni jim záviděli. Takže z toho vyplývá, že vedoucí vařili první. Po nějaké době se konečně podařilo rozdělat oheň roverům a vzápětí skautům. A tak už vařily tři skupiny, a nebýt jich, nevařily by ostatní skupiny. Buď jim museli přenést část ohně, či jim propůjčit ten jejich nebo dokonce jim ho pomoci rozdělat. A tak už vařily všechny skupiny. Celé vaření také nebylo zrovna jednoduché. Oheň nehořel dostatečně prudce, aby se jídlo povedlo rychle a dobře. Jídlo se chvíli pálilo, pak zase chládlo. Muselo se stále přikládat, stále rozfoukávat, stále protírat oči od popela a stále se vyhýbat zákeřnému kouři.

Když vypršel limit, nastala „velká degustace“ a později „hromadná konzumace“. Sem tam někoho zastihla defekace. A na závěr bylo vyhlášení nejlepších pokrmů. Nejlepší pokrm připravili a za všeobecného souhlasu byli vítezi jmenováni skauti. Po vyhlašování byla akce oficiálně ukončena a všichni členové se odebírali do svých domovů, špinaví, zavánějící ohněm, ale s dobrým pocitem v srdci, že to nakonec dobře dopadlo a že si všichni náramně pochutnali.

Za skauty se akce zúčastnili Apple, Denny, Petr Vavro a Tabi.

Napsal Apple, jazyková úprava Ivo.